|
|
Reflexe kněžského celibátu v současné teologii a kultuře.
Švecová, Petra ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Reflexe kněžského celibátu v současné teologii a kultuře Anotace Bakalářská práce se zabývá reflexí kněžského celibátu, která probíhá v současné teologii a kultuře. Toto základní zaměření zasazuje do širšího rámce teologického myšlení o lidské sexualitě. Součástí práce je historický pohled, který souvisí s dnešní systematickou reflexí. Práce si všímá různých způsobů uchopení kněžské identity s ohledem na sexuální zneužívání v církvi. Popisuje teologickou reflexi celibátu a celibátní seminární formace. Všímá si důsledků a limitů jednotlivých přístupů, mj. obrazu žen v textech, které pojednávají o celibátním způsobu života. Tematizuje možnosti propojení se současnou kulturou a společenskými vědami. Klíčová slova celibát, kněžská identita, teologická reflexe celibátu v dějinách a současnosti, celibát a vztah k ženám
|
|
|
Duchovní smysl poutí dnes
Adamcová, Alena ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Kotas, Jan (oponent)
Alena Adamcová Bakalářská práce Duchovní smysl poutí dnes Anotace Bakalářská práce pojednává o pouti jako duchovním fenoménu doby, který má vliv na duchovní život poutníka a je přínosem pro okolí, se kterým se poutník setkává. Pouť má evangelizační efekt a je součástí dějin církve.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
(Ne)znalost křesťanství a její vztah k duchovnímu životu
Heissler, Radek ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
ANOTACE: Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi znalostmi křesťanství, jakožto náboženstvím pro Českou republiku kulturně nejrelevantnějším, a hloubkou duchovního života. V teoretické části je zkoumána relevantnost křesťanství a jeho znalost, a také problém duchovního života, spirituality a religiozity z psychologického i teologického hlediska a jejich rozvíjení. Empirická část se zaměřuje na konstrukci a statistické charakteristiky dotazníku duchovního života a testu znalostí křesťanství, jejichž výsledky a nasbíraná data posléze rozebírá a interpretuje. Také řeší stanovené hypotézy a samotný výzkumný problém hledání vztahu mezi oběma jevy. KLÍČOVÁ SLOVA : Křesťanství, spiritualita, náboženství, duchovní život, znalosti
|
|
|
Fenomén skautingu z filosofické perspektivy
Horáčková, Nikol ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Synek, Stanislav (oponent)
Předmětem této historicko-filosofické práce je zachytit fenomén skautingu, jenž si nárokuje na člověku určitý typ morálky a produkuje určitou individualitu. Skautského člověka interpretujeme prostřednictvím dvou motivů: vztahu člověka k přírodě a k Bohu. Ukážeme si, že pobyt v přírodě je úzce provázán s apelem na všestranný rozvoj osobnosti ve smyslu starořeckého principu kalokagathia. Idealizovanou formu návratu do přírody si zprostředkujeme skrze tři autory: J. J. Rousaua, E. T. Setona a H. Thoreaua. Dále si zproblematizujeme postoj skautského člověka k prvnímu skautskému principu, tedy povinnosti k Bohu. V neposlední řadě si ukážeme, že teprve vyzrálé svědomí umožňuje svobodné a zodpovědné jednání. To je však vždy podmíněno dialogem s vyšší skutečností. Skautský člověk je tedy konstituován jak určitým postojem k přírodě, tak přijetím duchovního života. Teprve život v souladu těchto dvou konstant směřuje skautského člověka k plnohodnotnému lidství.
|
|
|
Duchovní a kulturní život v terezínském ghettu 1941-1945
Kunrtová, Kristýna ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trusina, Šimon (oponent)
Tato diplomová práce nese název "Duchovní a kulturní život v Terezínském ghettu 1941 - 1945". Tato práce je rozdělena do čtyř kapitol. První z nich se velmi krátce věnuje představení historických souvislostí, které zapříčinily vznik ghetta. Druhá kapitola se věnuje samotnému ghettu Terezín. Zmiňují se zde okolnosti jeho vzniku, životní podmínky, které v něm byly a také jeho roli v nacistické propagandě. Třetí část se potom věnuje duchovnímu životu v ghettu, tomu jak zde byl praktikován a je zde i pokus o vymezení významu duchovního života pro obyvatele ghetta. Poslední kapitola se věnuje kulturnímu životu, který v ghettu Terezín vznikl. Je zde popsáno, jak vlastně kulturní života začal v Terezíně vznikat a poté jsou zde popsána nejdůležitější díla, která byla na půdě ghetta vytvořena. I zde, je stejně jako u života duchovního podkapitola věnovaná významu kulturního života. Zvolenou metodou pro zpracování práce je analýza dokumentů, které zůstaly dochovány po přeživších a dále pak analýza odborné literatury, která na toto téma byla napsána.
|
|
|
Hledání spirituální roviny na mateřské (rodičovské) dovolené
Esterková, Michaela ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Červenková, Denisa (oponent)
Cílem bakalářské práce je hledání duchovního obsahu mateřství a spirituálních prvků při výchově dětí matkou na mateřské (rodičovské) dovolené v současné společnosti a v dnešní době. Práce obsahuje tři kapitoly, z nichž za stěžejní a klíčovou je považována druhá, v níž jsou charakterizovány jednotlivé spirituální výchovné prvky matky, které tvoří nezbytný základ mateřské spirituality. Součástí kapitoly jsou tři pohledy na ženu v nezastupitelných rolích - a to jako manželka, matka a zaměstnankyně.
|
|
|
Milost ve Vyznáních sv. Augustina
Löffelmannová, Lada ; Houkal, Jan (vedoucí práce) ; Vopřada, David (oponent)
Cílem této práce je nástin rozboru Augustinovy nauky o milosti v jeho autobiografickém díle Vyznání a následné přiblížení možností přínosu konceptu projevů milosti ve Vyznáních pro život křesťana v současné době. V první části bude nejprve pojednáno o společensko-historickém pozadí života svatého Augustina, následovat bude jeho životopis, dále pak stručné pojednání o Augustinově nauce o milosti. Druhá část představí nástin rozboru Augustinových Vyznání. Bude zde uvedena charakteristika díla jako teologické autobiografie, struktura a obsah díla. Ve třetí části pak bude zpracován koncept projevů milosti ve Vyznáních, na který bude navazovat nástin přínosu pro život křesťana v současnosti. Klíčová slova milost, hřích, svatý Augustin, Vyznání, duchovní život, současnost
|
host ::
RSS.